Přeskočit na obsah



Sportovní zátěžový test a diagnostika běhu v Be Balanced trochu jinak.

Vyhněte se zraněním, vylaďte styl a trénujte efektivně!

Komplexní diagnostika a nácvik optimální běžecké techniky

S diagnostikami došlapu či běhu se v dnešní době roztrhnul pytel. Častěji se můžeme setkat s diagnostikou samotného došlapu. Ovšem zjištění, že se propadá kotník dovnitř, či že se naopak noha vytáčí při došlapu na vnější stranu, je pouhá špička ledovce a prakticky nemá vypovídající hodnotu. Zpravidla je mylné korigovat postavení nohy speciálně tvarovanou botou či vložkou.

Proto u nás děláme diagnostiku běhu, tedy analyzujeme pohyb celého těla při běhu. A co víc. Samotná informace o chybách zpravidla nepomůže, důležité je umět s během pracovat. Při diagnostice/analýze běhu sledujeme pohyb celého těla. Parametrů, které je nutné sledovat, je mnoho. Na běh se můžeme dívat z pohledu trenéra, tedy výkonově, nebo z pohledu fyzioterapeuta, tedy z pohledu zdravotního. Ideální pro kompletní analýzu běžecké techniky je spojení obou přístupů, navzájem totiž spolu souvisí. Vyrovnaný běh s dobře postavenou páteří a klouby je ekonomický a tedy i efektivní. Dynamika paží či nohou při běhu zase zlepší samotný styl běhu i jeho efektivitu.

Na základě vyšetření máte informace, ale měnit něco na svém těle bez zpětné vazby, je těžké. Proto je zásadním doplněním diagnostiky běhu nácvik běžecké techniky se zpětnovazebnou kontrolou. Došlap je totiž možné změnit třeba změnou pohybu paže. Zapojením centra těla můžeme změnit kvalitu zpevnění a pohybu kyčlí či paží.

Pro ilustraci uvedu příklad. Při diagnostice došlapu vám zjistí zvýšenou pronaci tedy propad kotníku obou nohou dovnitř a doporučí pronační boty. Nezjistí se ale, že k propadu kotníku při došlapu dochází proto, že se koleno vtáčí dovnitř. A koleno se vtáčí dovnitř, protože vás nedrží dobře svaly kyčle a pánve a při došlapu se do kyčle zavěsíte. Pokud podložíme samotný kotník, svaly kyčle to pracovat nedonutí. Zvedne se sice klenba, změní se postavení holeně, ale stehno se stále bude vtáčet dovnitř. Problém se tedy jen posune o úroveň výš, tedy do kolene, které je následkem takové korekce zrotované. Srovnáte si tedy kotníky, ale rozhodíte si kolena, která se následkem nadměrné rotace přetěžují. Taková změna vám může na chvíli ulevit, třeba co se bolesti kotníku či kolene týká, zpravidla se ale po pár měsících znovu objeví. Co je ale horší, za tu dobu se díky vyztužené botě zhorší ekonomika a šetrnost vašeho běhu. Proto je nutné řešit příčinu, a ta bude pravděpodobně v kyčli nebo v páteři. Páteř se může při běhu rotovat na jednu stranu snáze než na druhou. Na straně, kde se rotuje málo se i vtáčí celá kyčel dovnitř a propadá se kotník. Zlepšit postavení nohy tedy budeme moci velmi dobře zlepšením rotací trupu.

S během se dá prostě kouzlit. Je k tomu ale nutné znát neurofyziologické propojení práce svalů. Ač si myslíte, že změna techniky je velmi náročná, nemusí tomu tak být. Důležité je, si změnu zažít a pak ji můžete aplikovat i při běhu venku. Úpravou běhu je možné dokonce dosáhnout i okamžitého ústupu obtíží. Bolest se tedy stane pomocníkem, který vás informuje, zda zatěžujete vaše tělo správně, nebo ne. Proto můžete sledovat, že když něco změníte, třeba pohyb jedné paže, nebo pohyby trupu, bolest zmizí, či se alespoň zmírní. Další prací – cvičením a prohlubováním správné techniky běhu bolest zmizí úplně, tedy zranění má šanci se vyléčit a vy zase můžete naplno vyběhnout!

 

Co získáte?

  • dozvíte se, jaké chyby provádíte
  • dozvíte se, co je příčinou vašich bolestí či opakovaných zranění
  • dozvíte se, co snižuje efektivitu vašeho běhu a co vám brání v lepším výkonu
  • naučíte se s během pracovat tak, aby nedocházelo k přetížení
  • zpracovaný výstup z vyšetření vám pošleme e-mailem

 

Sportovní zátěžový test metodou Moxy bez odběru krve

Zátěžová vyšetření u nás provádíme také trochu jinak. Nesledujeme klasickou laktátovou křivku, při níž se musí běh v průběhu testování přerušovat a odebírat krev. Zatížení organizmu můžeme sledovat i jinak, a to bez přerušování a neinvazivně bez odběru krve, a to přístrojem Moxy, který měří míru okysličení svalů přímo při zátěž. Vyšetření provádí MUDr. Ondřej Vojtěchovský, lékař specializující se na sportovce, zvláště ty vytrvalostní. Zátěžová vyšetření provádíme buď na bicyklovém trenažéru wattbike nebo běžeckém pásu, dle vašeho sportovního zaměření.

MOXY zátěžová křivka je vyšetření podobné vyšetření laktátové křivky. Zásadní rozdíl spočívá v principu stanovení míry deficitu kyslíku ve tkáních. Zatím co u laktátové křivky “kyslíkový dluh” stanovujeme pomocí analýzy krve, invazivně a jednorázově odebrané z prstu nebo ucha, při MOXY vyšetření nepřetržitě a hlavně neinvazivně a bez bolesti sledujeme množství kyslíku ve svalu a kvalitu prokrvení pracující svalové hmoty. Výsledkem jsou potom nejen body a zóny odpovídající vyšetření laktátu, ale i kvalitativní zhodnocení aerobních vytrvaleckých schopností svalu.

Co získáte?

  • základní hodnoty tepové frekvence a výkonu pro nastavení vašeho tréninku(odpovídají aerobnímu a anaerobnímu prahu laktátové křivky)
  • tepové a wattové zóny pro cílený vytrvalostní trénink
  • posouzení kvality a rezerv metabolismu kyslíku ve svalech
  • zhodnocení technické kvality a rezerv vašeho šlapání na kole
  • doporučení pro další váš výkonnost rozvíjející trénink
  • výstup z vyšetření vám pošleme e-mailem

 

 

Více se o nás dozvíte na nebo na našem .



Rozšířené menu